Poslední týden byl jak už to bývá hektický. Čekal mě poslední týden v práci a oni ze mě chtěli vyždímat co nejvíc. Domů jsem chodila unavená jak pes a pokaždé jsem měla chuť zalézt do postele a spat. Jenže jsem nemohla.
Taťka dokončoval kroniku mojí rodiny a protože já jsem z naší rodiny jediná technicky schopná, zbylo to všechno na mě. Čekalo mě přepisování skoro 80 stránek + vytváření tabulek, kde jsem vepisovala generace rodu. Dělala jsem na tom každý večer několik hodin a spát jsem chodila totálně vyšťavená. Ale vyplatilo se to a ve středu jsem měla hotovo.
Ve čtvrtek mě začal pobolívat zub a tak jsem ještě v pondělí musela na rychlovku k zubařce.
Přes víkend jsem s rodinou slavila předčasné Velikonoce, protože příští týden už budu pryč. Taky jsem se konečně vrhla na balení, do kterého se mně teda vůbec nechtělo a nakonec to dopadlo tak, že jsem se pořádně sbalila až den před odletem. A to jsem si říkala, že si to nenechám na poslední chvíli.
Taky jsem v týdnu pocítila první nervy z blížícího se odjezdu. Naštěstí to trvalo jen jeden večer a od té doby zatím klid. Noc před odjezdem, ale 100% klidná nebude :D
V pondělí jsem teda absolvovala návštěvu u zubařky, kde mně spravila prasklou plombu. Potom jsem musela jet do elektra koupit si adaptér. A jestli vám můžu poradit nenechávejte to na poslední chvíli. Adaptérů je sice spousta a za dobré ceny, ale né do všech dáte zásuvku typu G (s uzemňovacím kolíkem). Já jsem našla pouze jeden, který stál přes 500 Kč. Ale potřebovala jsem ho, jinak bych si neměla jak nabít notebook.
V úterý mě čekalo obíhání po úřadech. Musela jsem se odhlásit z pracáku, udělat si cestovní pojištění a pak na svoji pojišťovnu se odhlásit. Naštěstí jim všechno fungovalo, takže vše proběhlo v pořádku. Nakonec jsem dokoupila zbylých pár věcí, co mně chyběly a jela jsem domů pokračovat v balení.
Odpoledne jsem si ještě vzpomněla, že bych si mohla nechat ostřihat trochu vlasy, takže jsem skočila ke kámošce, která to spáchala a ja už jsem se musela vrhnout na to balení.
Řeknu vám, že se mně do toho vůbec nechtělo a v tu chvíli jsem měla sto chutí zůstat doma. Kufr jsem 3x redukovala, protože mně pokaždé přišel strašně těžký, ikdyž jsem byla stále v limitu. Ale představa, že za sebou táhnu přes 20kg těžký kufr nebyla hezká. Nakonec jsem to zredukovala pouze na 19kg a když jsem tam potom ráno naskládala zbylé věci a nabíječky, měl těch 20kg zpátky.
Potom mě čekala už jen poslední noc doma. Nastavila jsem si budím na 6h ráno a šla spát. Teda aspoň jsem se o to snažila. Celou noc jsem se budila a jen se převalovala. Já jsem to, ale čekala, že ta poslední noc nebude nic extra.
Ráno sem dobalila zbytek věcí, přichystala notebook a tašku do letadla a mohlo se jet na letiště...
Žádné komentáře:
Okomentovat