Den, na který jsem čekala několik dlouhých měsíců, se stal skutečností. Konečně jsem matchla s rodinou. Řeknu vám ale, že to byly nervy.
V předchozím článku jsem psala o rodině z Washingtonu, která o mě měla velký zájem. Taky jsem se tam, ale ke konci zmínila o rodina z Colorada.
Rodina z Washingtonu byla celkem netrpělivá, nejdřív mně psala několik mailů host mum a potom dokonce jejich koordinátorka. Ta mě dokonce tlačila do toho, abych rodině kývla. To mně, ale začalo být nepříjemné a přemýšlela jsem, že po takovém zacházení se mně k nim vůbec nechce.
Finální rozhodnutí jsem, ale chtěla udělat až potom jak se rozhodne rodina z Colorada. A protože jsem byla netrpělivá i já, tak jsem jim napsala jestli se už rozhodli. Přišla mně odpověď, že se v noci o tom pobaví s dětmi a pak mně napíší, protože se rozhodují mezi mnou a ještě jednou au pair. Ze zkušenosti, když mně rodina napsala, že se rozhodují mezi více au pair, tak to nikdy nevyšlo. Takže jsem nevěřila, že by to mohlo vyjít. Navíc od nich tehdy žádné rozhodnutí nedošlo, ale omluvili se, že neměli čas, a že napíší další den.
Tu noc se mně zdálo, že si vybrali jinou au pair z Indie a já byla už smířená, že to nevyjde. Ráno jsem se vzbudila a na display mobilu jsem viděla na whatsapp fotku. V ten moment jsem si byla jistá, že si mě vybrali. Kdyby mě nechtěli, tak mně to nepošlou napsané na papíru, že jo :D Tak jsem zprávu otevřela a bylo to tam! Řeknu vám, že jsem ucítila ten pravý pocit radosti a ne ten, který jsem cítila, když mě chtěli ti z washingtonu.
Momentálně už mám match potvrzený i na profilu a teď mě čeká vyřizování víz, což je prý velký boj. Doufám, že to zvládnu ve zdravý a schválí mě víza, protože 8. ledna odlétám směr USA...
Žádné komentáře:
Okomentovat