Proces, na který jsem se těšila ze všeho nejmíň byl tu. Po tom, co jsem všude četla, jak je to hrozně složité a zabere to hromadu času, jsem z toho měla velký strach.
Mail s vízovým balíčkem přišel nečekaně, a protože jsem chtěla mít víza co nejdřív doma, tak jsem se rozhodla to neodkládat.
Po přečtení instrukcí od paní z agentury jsem byla hodně zmatená a řeknu vám, že jsem myslela, že na to nemám. Nakonec jsem to, ale dala dohromady a nebylo to, ani tak hrozné a ani tak dlouhé jak psali ostatní. Celkem i s placením mně to zabralo asi zhruba 40 min. Proto jsem si až do včerejška myslela, že určitě nebude něco v pořádku, když to šlo tak rychle :D
Největší zásluhu na tom, ale má článek z blogu http://zuzaaupairkou.blogspot.cz/2016/03/vyrizovani-viza.html, kde je srozumitelně a podrobně popsaný celý proces vyplňování formuláře DS-160.
Takže pokud vás tento proces čeká, rozhodně doporučuji se na tento blog podívat :)
Když jsem měla vše zařízené, zbývala už jen schůzka na ambasádě, kterou jsem si domluvila na pondělí v 9:15. No a protože bydlíme od Prahy daleko, musela jsem jet už v neděli. Prošla jsem si teda vánoční Prahu, našla ubytování, zašla na jídlo a šla spat. Nervy, ale začaly pracovat a moc jsem toho nenaspala.
Na ambasádu jsem došla už před 9h, protože jsem se opět dočetla, že se venku dělají velké fronty. No došla jsem tam a nikde nikdo.
Tak jsem se teda ohlásila policajtovi před vchodem, našel si jméno v seznamu a pustili mě dovnitř. Tam jsem odevzdala elektroniku, prošla rámem jak na letišti, dostala visačku a šla do 1. patra. Tam jsem si na terminálu zvolila druh víza, vyjel mně papírek s mým pořadovým číslem a čekala jsem než přijdu na řadu.
Za pár minut jsem šla k prvnímu okýnku, kde byla česká paní. Tam jsem odevzdala pas, sevis, DS 2019, DS-160 a potvrzení o schůzce a zaplacení. DS 2019 jsem zapomněla doma podepsat, tak jsem ho musela podepsat tam. Ale podívala jsem se špatně a podepsala jsem ho na místo, kde to měl podepsat ten úředník. Naštěstí to, ale problém nebyl. Potom mě poslala zpátky a čekala jsem až na mě dojde řada k druhému okýnku. To zabralo zhruba hodinu.
Přede mnou byla spousta cizinců, kteří tam strávili vždy dlouhou dobu. Rusové, pán s dcerou si žádali asi o B1 nebo B2 víza, na pohovoru byli snad přes 20 min a víza nakonec nedostali. Modlila jsem se, aby mě tam taky tak dlouho nedusili. Když už jsem si myslela, že jsem na řadě, šli 3x lidi, co došli až po mně, ale na pohovor šli přede mnou. Nakonec jsem se, ale na řadu dostala.
Za okýnkem byl usměvavý pán středního věku. Nejdřív si udělal otisky obou ruk, potom se zeptal o kolik dětí se budu starat, jak staré budou a že to budu mít asi hodně busy. Na to jsem mu odpověděla, že už jsem byla au pair v Anglii, kde jsem se starala o 4 děti. Potom se zeptal jestli jsem z Uherského Hradiště, a že jaké větší město je poblíž. Tak jsem mu řekla, že Zlín a hned si to našel na mapě co visela na zdi vedle něho :D Pak si to zapsal do počítače a řekl, your visa is approved. Poděkovala jsem a s dobrým pocitem jsem se rozloučila a šla jsem pryč. Celkem mně teda pohovor nezabral víc než 5 min. a myslím, že i to přeháním :D
Nakonec nepotřeboval ani nadepsanou obálku, řekl že to posílají přes českou poštu a asi mají své vlastní obálky. Mělo by to dojít během 3-4 dnů. Ale přece jen je před Vánoci a v tuto dobu česká pošta asi moc rychlá nebude. Tak uvidím kdy mně přijdou.
Žádné komentáře:
Okomentovat