2/08/2018

První měsíc v USA


Nemůžu tomu opravdu uvěřit, že jsem tady už měsíc. Utíká to neuvěřitelně rychle, týdny tady utíkají jak voda. Ani se nenaděju a už je víkend.

První měsíc v USA se nesl relativně v poklidném duchu. Přes týden se většinou nic zajímavé nedělo, protože většina dnů je stejná, a protože ostatní au pair většinou přes den volno nemají a mně se nikam samotné nechce, tak jsem doma. Víkendy jsem, ale měla už o něco nabitější.
Na to, že tu jsem teprve měsíc, jsem procestovala už 2 sousední státy, což si myslím je dobré. Pomalu bych měla plánovat i nějaké další cestování.

Za ten měsíc jsem si tu našla už pár kamarádek. Nejdřív jsem potkala Joice a Larrisu, obě z Brazílie. Bohužel Larrisa skončila v rematch a novou rodinu našla v Marylandu. Ale s Joice se vídám celkem často, bydlí asi 3min autem ode mě. Další je Juliana z Kolumbie, která mě "našla" pomocí mého au pair tel. čísla, protože byla kamarádka mé předchozí au pair, takže měla moje číslo v mobilu. A přes Julianu jsem potkala Cony z Německa. S těmato dvěma jsem taky byla na road tripe, o kterém jsem už článek psala. Tady ve městě je i jedna Češka, se kterou jsem se zatím neviděla. Jsem, ale ráda, že se bavím spíš se zahraničníma au pair, protože s nima musím mluvit anglicky. V Anglii jsem mluvila převážně česky, takže moje angličtina se o moc nezlepšila. 

Konečně jsem taky začala víc řídit. Ze začátku jsem řídila jen ke škole a zpátky. Pak jsem se odhodlala trochu dál, ale tento týden jsem musela řídit až do centra. Protože konečně jsme se s Bryanem rozhoupali a rozhodli se zajít mně vyřídit mé Social Security Number, bez kterého bych si nemohla otevřít účet ani udělat řidičák. 
Řízení je tu překvapivě lehké, lehčí než v Česku bych řekla. Možná, že to je tím automatem, ale i když tu řídím velké auto, které bych si v Česku řídit asi netroufla, se cítím pohodlně a problém mně to nedělá. Jediný problém je parkování, s tím jsem ale měla i v Česku. Naštěstí u obchodů je místa hromada, a tam kde vím, že je málo míst a jsou brzo obsazené, jako třeba u školy holek, jedu dřív abych pohodlně zaparkovala :D

Minulý pátek jsem byla v college, udělat rozřazovací testy abych mohla začít chodit do školy. Bohužel, ale nemájí jediné volné místo přes den, v době kdy bych chtěla já. Nabídli mně ráno, ale v tu dobu nemám čas a nebo večer. To je, ale od 7 do 9pm a já si nejsem jistá, jestli se mně takto večer vůbec bude chtět jít do školy. V 9 večer totiž normálně už spím. Měla bych se, ale rozhodnou co nejdřív. Ten kurz začal už začátkem ledna, tak abych o moc nepřišla.

Zitra se s holkama chystáme do kina na 50 odstínů svobody. Všechny předchozí díly jsem viděla v kině a poslední, můj nejoblíbenější nemůžu vynechat. Naštěstí holky mají 50 odstínů taky rády, takže nemusím do kina sama :D
Jediný problém je, že kino je tu celkem drahé. Z jeden lístek dám skoro 14 dolarů. Což je 300 Kč. Takže doufám, že to bude aspoň stát za to :D

No a to by bylo z mého prvního měsíce asi vše. Chtěla jsem to sepsat ve stručnosti, ale to se jaksi nepovedlo. Tak snad příště :D

Žádné komentáře:

Okomentovat