Těšila jsem se jak se v sobotu budu jen válet a jíst. Plánovala jsem, že pokud vyjde počasí, tak bych se šla podívat do města. To, ale bohužel nevyšlo a skoro celý den propršelo.

Né každému se poštěstí jet s rodinou hned 2 den co jste u nich na výlet. Mně se to povedlo a řeknu vám, že jsem se těšila jak malá.

Cesta do Anglie byla dlouhá, a tak i dnešní článek je extrémně dlouhý, ale doufám, že ho dočtete do konce.

Přiznám se, bála jsem se. A aby ne, když se za poslední týden událo ve světě tolik špatných věcí. Nejdřív spadne v Rusku letadlo a potom je na letišti v Bruselu atentát.

Snažila jsem se, ale myslet pozitivně a vyplatilo se.

Poslední týden byl jak už to bývá hektický. Čekal mě poslední týden v práci a oni ze mě chtěli vyždímat co nejvíc. Domů jsem chodila unavená jak pes a pokaždé jsem měla chuť zalézt  do postele a spat. Jenže jsem nemohla.

Pokud jedete dělat au-pair, je slušnost přivést rodině nějaký dárek. Nemusí to být, ale dary za tisíce, stačí nějaká drobnost.

Když se tak zamyslím, tak přesně za 14 budu na cestě z Londýnu do Chippenhamu, pokud teda vše pujde podle plánu a nebude žádné zpoždění.

Pokud uvažujete nad tím stát se au-pair a chtěli byste se o tom dozvědět nějaké informace, není nic jednodušší než si o tom najít blogy.

Za tu dobu, co se o au-pair zajímám jsem přečetla nespočet blogů. V hlavě mně, ale utkvělo jen pár, ke kterým se stále a ráda vracím.

Nebudu vám psát, že sehnat kvalitní, hezký a né moc drahý kufr je jednoduché. Protože není. Prošla jsem spoustu obchodů s kufry a nikde nic. Buď měli jen malé, plastové nebo černé a to jsem nechtěla.

Můj odjezd se nezadržitelně blíží. Zbývá mně už pouhých 25 dnů doma a já chci abych si tyto poslední dny co nejvíc užila.