V sobotu ráno jsem se dozvěděla, že o půl 10 jedem s děckama na výlet. Na přípravu jsem měla asi půl hodiny, tak jsem se do toho hned dala. Steve mezi tím naháněl děcka, protože těm se jako vždy nechtělo z pyžama.
S mírným zpožděním jsme se naskládali do auta a vyrazili jsme směr Didcot. Ráno byla celkem kosa a já jsem litovala, že jsem si vzala jen jarní koženou bundu. Nakonec jsem, ale za ni byla ráda.
Po cestě jsme měli zastávku v Melkshamu, kde šel Steve něco vybavit do auto opravny a pak jsme už jeli přímou čárou do Didcotu.
Cesta byla celkem dlouhá asi 1,5h, ale sluníčko začalo pěkně svítit, tak to rychle utíkalo.
Kochala jsem se každým výhledem po okolí a teď mě mrzí, že jsem nevytahla foťák a neudělala si žádnou fotku. Steve mně popisoval a ukazoval co, kde je a kam se oplatí zajet se podívat.
Na nebi nebyly žádné mráčky a jediné co to nebe zdobilo, byly čáry od letadel. Moji rodiče ví, jak moc mám letadla ráda, a tak jsem na nebi doslova nechávala oči.
Z mého rozjímání mě, ale brzo vyvedl dětský křik. Ti 3 se totiž vzadu neustále požduchovali a hádali. Steve je sice okřikoval, ale pomohlo to jen na chvilku.
Křik na chvilku ustal a já jsem se opět ponořila do kochání. Brzo jsem, ale uslyšela opět křik a tentokrát spojený i s pláčem. Tak jsem se okamžitě otočila a uviděla jsem Harriet, jak má celý nos a pusu od krve. Tak dlouho se požduchovali až to Olivia nevydržela a dala Harriet ranu do nosu.
Okamžitě jsem v kabelce vyhrabala kapesníky, o kterých jsem doma přemýšlela jestli je vzít nebo ne a podala jsem je Harriet. Moje reakce, ale nebyla dostatečně rychlá a ona už byla celá od krve včetně trika, legín a bundy. Mezi tím co jsem Harriet pomáhala zastavit krev, Steve spustil na Olivii hromadu nadávek a nakonec ji ještě pomáhala utřít krev.
Když už se všechno zdálo v pohodě, skřípl Oscar Olivii prst mezi sedačkama. Takže křik a pláč začal nanovo, rychle ale ustál a mohlo se jet dál.
V Didcotu jsme se ještě stavili v Sainsburry´s, kde jsme koupili nějaké jídlo a hlavně Harriet nové triko a legíny, protože byla celá od krve.
Dojeli jsme na parkoviště před nádraží, tak se převlékla a vyrazili jsme.
Nejdřív jsme prošli novou nádražní halou, potom jsme šli dlouhou chodbou do podchodu, z kama jsme se dostali na staré nádraží. Zaplatili jsme vstup, přeskákali pár kolejí a ocitli jsme se u budovy s vlaky. Ještě před prohlídkou jsme se posilnili, takže jsme vytahli sendwiche a pití, co jsme si koupili a pojedli jsme.
Po jídle jsme se vrhli na prohlídku vlaků. Mě teda vlaky nějak extra neberou, taťku, ale jo, tak jsem to všechno kvůli němu fotila, aby se mohl aspoň přes fotky pokochat :D
Myslela jsem si, že to všechno je v jedné budově, a že to bude rychle projíté. Ve skutečnosti to, ale bylo obrovské a projít to celé nám trvalo asi 3h.
Většinu budov s vlaky jsme si procházeli sami a v poslední jsme měli "průvodce" (nějakého pána, který dělá vlaky). Takže z toho jsem moc neměla, protože jsem moc nerozuměla.
Na závěr jsme došli na starou vlakovou zastávku, kde jsme nasedli do historického vagónu, který nás svezl k východu.
Šli jsme stejnou cestou ven z nádraží a jelo se. Zastavili jsme se v Chippenhamu pro Eleanor a pak rovnou dom.
Teď už přidám jen pár fotek a to je z dnešního článku vše :)
Žádné komentáře:
Okomentovat